INTRACO MICRO spol s.r.o. - optické mikroskopy a zobrazovací technika
Polní číslo okuláru je průměr (v mm) okulárem využitého zorného pole.
Co je rozlišovací schopnost objektivu?
Rozlišovací schopnost objektivu je nejmenší vzdálenost dvou bodů (nebo dvou čar), které je daný objektiv schopen zobrazit jako dva od sebe oddělené obrazy bodů (resp. čar). Čím větší je numerická apertura (N. A.) objektivu, tím lépe bude objektiv rozlišovat (tím kratší je délka vyjadřující jeho schopnost rozlišovací).
V jakém vztahu je N. A. a zvětšení objektivu k jasu jím tvořeného obrazu?
Čím je při jistém zvětšení objektivu větší jeho N. A., tím má jím
vytvořený obraz větší jas. Zvyšování zvětšení snižuje jas obrazu.
Co znamená „hloubka ostrosti“?
Hloubka ostrosti je rozdíl mezi vzdálenostmi nejbližšího a
nejvzdálenějšího místa zobrazeného předmětu od objektivu, která jsou
zobrazena s ještě přijatelnou ostrostí.
Co je oprava nebo úprava refrakčních vad pozorovatele?
Oprava refrakce je kompenzace krátkozrakosti či dalekozrakosti oka uživatele seřízením okulárů podle jeho vizu.
Paprsky ze všech bodů předmětu scházejí se do nejužšího svazku v
místě, kam pozorovatel intuitivně umisťuje zornici svého oka. Proto se
to místo nazývá oční bod.
Zorné pole (FOV, field of view) je rozsah objektu, který lze vidět
příslušnou optickou sestavou. Je to kruh, který vidíte mikroskopem; pole
je vymezeno spojením vlastností objektivu a okuláru a zmenšuje se s
rostoucím zvětšením.
Rozestup pupil čili mezipupilová vzdálenost je vzdálenost mezi středy pupil obou vašich očí.
Parafokální neboli parafokalizovaný stereomikroskop není třeba po změně zvětšení znovu zaostřovat.
Co je to volná pracovní vzdálenost?
(Volná) pracovní vzdálenost objektivu je hloubka prostoru mezi čelem
optiky objektivu a zaostřenou předmětovou rovinou. Čím větší je optická
síla objektivu (jeho zvětšení), tím kratší je jeho (volná) pracovní
vzdálenost.
Jak se vypočítá celkové zvětšení mikroskopu?
Celkové zvětšení složeného mikroskopu se vypočítá jako součin
zvětšení jeho objektivu a zvětšení jeho okuláru; pokud má mikroskop i
pomocnou vnitřní optiku, násobí se tento součin ještě i jejím zvětšením
(jež může být i menší než jedna!).
Co znamená „užitečné zvětšení“?
Za horní mez užitečného zvětšení mikroskopu se považuje tisícinásobek
N. A. (numerické apertury) jeho objektivu. Zvětšení ještě větší nazývá
se „prázdné zvětšení“, protože už nezviditelňuje další detaily předmětu a
obraz vypadá jako rozmazaný. A naopak, při menším zvětšení než asi (500
× N.A.), oko už nepostřehne všecky detaily, jež je objektiv schopen
dobře zobrazit.
Proč je pro některé objektivy potřeba vodní nebo olejová imerze?
Rozlišovací schopnost objektivu závisí na jeho numerické apertuře a
ta zase závisí na indexu lomu prostředí mezi pozorovaným objektem a
čelní čočkou objektivu. Má-li toto prostředí větší index než vzduch,
objektiv zachytí více světla a vytvoří jasnější a podrobnější obraz.
Vzduch má poměrné malý index lomu (n = 1) a je-li prostor mezi objektem a
objektivem vyplněn vzduchem, pracují objektivy s malou N. A. poměrně
velmi dobře. Ale objektivy s velikou N. A. potřebují mezi objektem a
objektivem prostředí v větším indexem, což je např. imerzní olej. Má-li
však takovýto objektiv plně ukázat své přednosti, je třeba spojit
imezním olejem nejen objekt resp. jeho krycí sklo s objektivem, nýbrž i
objekt resp. jeho podložní sklo je třeba spojit olejem s plochým čelem
kondenzoru. Olejové imerzní objektivy mají na sobě nápis „oil“ nebo
„Oel“. Objektivy pro vodní imerzi mají označení „w“ nebo „W“; u těch
kápněte mezi objektiv a objekt kapku vody nebo fyziologického roztoku.
Proč mají některé objektivy irisovou clonu?
Objektivy pro pozorování v temném poli nesmějí mít větší N. A., než
je N. A. speciálního kondenzoru použitého pro osvětlení preparátu (ta je
též omezena indexem lomu prostředí mezi čelní čočkou kondenzoru a
podložním sklem preparátu), protože jinak by prázdné pole kolem
svítících struktur nezůstalo temné. Irisová clona v objektivu umožní
snížit jeho aperturu „ad hoc“ a tak dosáhnout temnoty prázdného pole.
Pokud takový objektiv použijete k práci ve světlém poli, můžete prostě
jeho clonu plně otevřít.
Jsou pro mikroskopii v temném poli třeba speciální objektivy?
Většinou pro pozorování v procházejícím světle potřebujete pro temné
pole pouze středovou clonu do kondenzoru. Pro větší zvětšení budete
potřebovat objektiv s irisovou clonou a speciální kondenzor pro temné
pole.
Jaký je význam značky „0.17“ na objektivu?
Značka se týká krycího skla preparátů; předpisuje pro ně tloušťku
0,17 mm, jak ji předpokládal konstruktér objektivu při svých výpočtech
korekcí vad optických. U objektivů s numerickou aperturou větší než 0,45
nedodržení této síly krycího skla (nebo jeho vypuštění) může zřetelně
zkazit kvalitu obrazu.
Co znamená značka „160“ na objektivu?
Ta označuje, že výpočet korekcí optických vad objektivu předpokládal,
že vzdálenost od dorazové plochy vešroubovaného objektivu ke konci
tubusu (k dorazu pro okulár) bude 160 mm. Když k tubusu něco připojíte a
tím tuto vzdálenost prodloužíte, zavedete do obrazu sférickou aberaci
(pokud na to konstruktér součásti nepamatoval zavedením nutné korekce).
Co je objektiv korigovaný pro nekonečno a nesoucí značku „∞“?
Paprsky vycházející z bodu v rovině předmětové se v obrazovém
prostoru neprotínají v nějakém bodu (jako popsáno o odstavec výše) nýbrž
směřují k bodu nekonečně vzdálenému a zůstávají tedy spolu rovnoběžné.
Obraz tedy musíme pozorovat dalekohledem, jehož objektiv (zvaný
„tubusová čočka“) je nedaleko nad objektivem mikroskopu. Obraz tubusovou
čočkou vytvořený pak pozorujeme okulárem.
Proč je na některých objektivech označení „Plan“?
Obraz rovinného předmětu vytvořený plan-objektivem je opět rovinný.
Co znamenají na objektivech písmena „LWD“ nebo „ULWD“?
Ta značka znamená objektiv s dlouhou volnou pracovní vzdáleností (LWD
– long working distance) a s velmi dlouhou volnou pracovní vzdáleností
(ULVD – ultra long working distance); ty mají volnou pracovní vzdálenost
větší resp. mnohem větší než standardní objektivy stejného zvětšení.
Proč mají některé objektivy frontální čočku v odpružené objímce?
Tyto objektivy mají velmi malou volnou pracovní vzdálenost. Aby
frontální čočka byla chráněna před poškozením a preparát před
rozmačkáním, bývá objímka s čelní čočkou držena ve své poloze pružinou.
Když při neopatrném zaostřování narazí čelní čočka do krycího skla
preparátu, nerozmačká je, nýbrž ze i se svou objímkou zatlačí do pouzdra
objektivu. Když se pak zase stolek a objektiv od sebe oddálí, pružina
odtlačí objímku s čelní čočkou zpět do její správné polohy. Tato ochrana
má ovšem pouze omezený dosah – několik málo milimetrů a nedokáže
zabrání havárii při prudkém posunu vždycky.
Mohu použít objektiv pro fázový kontrast místo objektivu obyčejného?
Ano, ale musíte v kondenzoru vyřadit prsténcovou clonu (clonu pro
fázový kontrast) a seřídit standardní osvětlení podle Köhlera.
Mohu použít objektiv korigovaný pro nekonečno v mikroskopu s tubusem konečné délky?
Ne, protože v takovém mikroskopu není tubusová čočka (dalekohledový objektiv) která by soustředila paralelní paprsky do bodu v ohniskové rovině.
Mohu použít objektiv korigovaný pro nekonečno v mikroskopu s tubusem konečné délky?
Ne, protože v takovém mikroskopu není tubusová čočka (dalekohledový objektiv) která by soustředila paralelní paprsky do bodu v ohniskové rovině.
Co je modrý filtr pro denní světlo a k čemu jej potřebuji?
Tento filtr absorbuje ze světla lampy trochu ve žluté a červené
oblasti spektra, což dá obrazu barvy bližší dennímu světlu, a to je pro
zrak příjemnější.
Jak se modrý filtr pro denní světlo používá?
Modrý filtr pro denní světlo používá se pouze pro vizuální
pozorování, při němž dává pozadí příjemnou barvu. Nepoužívejte jej pro
mikrofotografii ani pro fotografii na barevný film pro denní světlo.
Proč se do světelné cesty zařazuje zelený filtr?
Lidské oko je nejcitlivější na zelené světlo, proto se zelený filtr
používá, když je třeba úplně potlačit vliv chromatické aberace na
zobrazení achromátem. A objektivy pro fázový kontrast dávají proto
nejkvalitnější zobrazení v zeleném světle.
Jaký je rozdíl mezi achromátem a planachromátem?
Objektivy jsou korigovány také na barevnou vadu a sklenutí pole.
Rozdíl mezi achromáty a planachromáty je v dokonalosti korekce sklenutí
pole. Je-li obraz zaostřený od optické osy až ke kraji zorného pole,
říkáme že pole je planární, rovinné; takový obraz dávají planachromáty.
Ale čím je obraz lépe vyrovnán, tím musí být objektiv složitější a tedy
dražší.
DIN je zkratka pro „Deutsche Industrienorm“, Němeská průmyslová
norma. Té se přidržuje mnoho optických firem i v jiných státech. Podle
DIN má vzdálenost mezi dorazem v závitu pro objektiv a koncem tubusu pro
okulár měřit 160 mm. Starší anglická norma RMS (Royal Microscopical
Society, Královská mikrospopová společnost) předpisuje pro tuto
vzdálenost 170 mm, takže vzájemně zaměnitelné jsou objektivy dle DIN a
vzájemně zaměnitelné jsou i objektivy podle RMS, ne však objektivy DIN s
objektivy RMS.
Co se znamená „FN“ na okuláru?
Na okuláru je vyryto „FN“(Field Number, polní číslo) a nějaké číslo,
které znamená průměr otvoru clony, vymezující zorné pole okuláru (v mm).
Jaký je rozdíl mezi různými druhy osvětlení?
Žárovka – lampa s běžným žhaveným vláknem, obyčejně 6V, 120V, 240V a 20W až 60W; barevná teplota je „teplá“ a světlo je nažloutlé.
Halogenová žárovka – obvykle na nízké napětí, světlo studenější, osvětlení intenzivnější. Barevná teplota ideální pro barevnou fotografii.
Fluorescenční výbojka – Lampa má studenější světlo, víc světla a delší životnost než žárovky. Světlo má vhodnější barevnou teplotu (4100 K), bělejší pole a je pro oči příjemnější.
Halogenová žárovka – obvykle na nízké napětí, světlo studenější, osvětlení intenzivnější. Barevná teplota ideální pro barevnou fotografii.
Fluorescenční výbojka – Lampa má studenější světlo, víc světla a delší životnost než žárovky. Světlo má vhodnější barevnou teplotu (4100 K), bělejší pole a je pro oči příjemnější.
Koaxiální jsou, totiž stejnou osu mají obě točítka pro posun stolku
podle os X a Y s odečtem jeho polohy na stupnicích a také točítka pro
hrubé a jemné zaostřování (toto je uvnitř onoho).
Co je mikroskopování v temném poli?
Při mikroskopii v temném poli osvětlujeme (průhledný či průsvitný)
předmět paprsky velmi kosými, které do objektivu vůbec nevniknou, pokud
nebyly k optické ose odchýleny lomem nebo odrazem na prudkých
nehomogenitách objektu; ty jasně svítí v jinak temném poli.
Co je mikroskopie ve světlém poli?
To je nejprostší a nejčastěji používaný způsob mikroskopování ve
škole, v průmyslu i na poli lékařském. Při něm je průhledný nebo
průsvitný preparát vidět ve své přirozené barvě nebo uměle obarvený či
bezbarvý a jen temnější než jeho okolí či prázdné jasné pozadí.
To je metoda, jak zviditelnit v zorném poli objekty (zejména živé),
jež se od svého okolí neliší barvou ani pohlcováním světla, nýbrž pouze
svým indexem lomu a běžně v klasickém mikroskopu vidět nejsou a barvení
by je mohlo poškodit.
